- Nejstarší známé evropské vyobrazení jedlých hub jsou ryzce nástěnné fresce z antického Herculanea, zničeného 24. srpna 79 n. l. při výbuchu Vesuvu.
- První doklad o otravě houbami v českých zemích pochází už z roku 1018 kdy kronikář Meziborský popsal otravu velké skupiny polabských Slovanů.
- První písemné zmínky o sběru hub z našeho území, přináší Dalimilova kronika (1314), a to o hlívě ústřičné rostoucí na stromech.
- Středověký terminologický slovník Klareta z Chlumce (1360) uvádí až 39 výrazů pro různé houby.
- Italský lékař a botanik R.A. Matthioli, působící i v Praze, vypočítává ve svém „bylináři“ deset druhů jedlých hub. Mezi nimi i smrže, lanýže, žampiony, ryzce a hřiby.
- Boltcovitka ucho Jidášovo je v tradiční čínské medicíně využívané již přes 2 500 let a od sběru k jeho vlastnímu pěstování přešli už v 6. století n. l.
- V nejstarší knize o bylinkách na světě (okolo let 2700 př. n. l., za života císaře Shennonga) s názvem Shen Nong Ben Cao Jing, se píše o reishi.
- Už první lékařská kniha Shen Non Compendium Medica, vydaná před 2000 lety, popisuje účinek čaje z outkovky vonné (Trametes suaveolens) pro posílení mužské síly nebo k uklidnění nervů.
- Už Ötzi – mumie z doby asi před 5000 lety, znal užití troudnatce kopytovitého, používaného při rozdělávání ohně a zastavování krvácení, jehož plátky měl v mošně a na kožené šňůrce navlečené dvě kuličky březovníku obecného – nejspíš jako amulety, které ho měly chránit, nebo pro jeho využití při léčbě střevních parazitů.
- Holubinka nazelenalá je podle Alberta Piláta nejchutnější ze všech holubinek.
- Opeňka měnlivá byla v roce 1970 uvedena v Mykologickém sborníku mezi třemi nejoblíbenějšími druhy hub.
- Šiškovec černý byl vyobrazen ve Švýcarsku na celé sérii poštovních známek.
- Muchomůrka zelená má údajně na svědomí úmrtí císaře Karla IV.
- Pevník nachový má schopnost napadnout lidské tkáně.
- Mezinárodní den hub se slaví 15.10.
- První mykologickou poradnu u nás, otevřel už v roce 1916 prof. František Smotlacha. Byla v Praze na Vinohradech.
- Největší hřib smrkový nalezený u nás vážil 2, 54 kg a hřib dubový dokonce 2, 77 kg.
- Vůbec největší hřib, který se ve světě našel vážil 32 kg. Šlo o druh pleobopus marginatus, který se ovšem u nás nevyskytuje.
- Největší exemplář vatovce obrovského, který je zapsaný v České knize rekordů měřil po obvodu 122 cm a vážil 9 kg.
- Nejvzácnější exponát mykologické sbírky Národního muzea je v tekutinový válec s plodnicemi masečníku kulovitého, který se na našem území naposled našel v šedesátých letech 20. století.
- Za nejjedovatější houbu se považuje galerina sulciceps, která roste i Indonésii a vykazuje 3 – 5x větší množství jedů než naše muchomůrka zelená.
- Nejmenší houba je nedávno objevená mycena subcyanocephala, která roste v tropických lesech na Tchaj-wanu, je vysoká 1 mm a dosud byla spatřena jen 8x.
- Za nejdražší jsou považovány lanýže bílé. Kilogram se prodává v přepočtu za 130 000 Kč.
- Největší podhoubí václavky smrkové nalezené v Oregonu má rozlohu přibližně 9 km2 a hmotnost přes devět tun. Stáří se odhaduje na 8 500 let.
- Vůbec největší plodnicí houby, která byla ve světě zaznamenána je fomitiporia ellipsoidea nalezená v Číně v roce 2008. houba jejíž stáří je odhadováno na dvacet let, měří na délku 10metrů, na šířku 80 cm, vysoká je 5,5 cm a váží přibližně půl tuny. Dosavadním rekordmanem byla ostropórka jilmová nalezená v Anglii, která měla průměr 150 cm a obvod měřil 425 cm.