( 28.12.1857 Dobřív - 6.6.1943 Plzeň )
byl plzeňský učitel a nadšený amatérský mykolog.Vystudoval Učitelský ústav v Příbrami (1878–1881) a od roku 1881 působil jako učitel a později řídící na více školách. Jeho velkým snem bylo vydat první český atlas hub. Tomuto snu podřídil většinu svého života. I když byl výtvarným samoukem dokázal v letech 1901–1940 vytvořit úctyhodné dílo: více než 2600 obrazů, zachycující cca 1600 druhů hub. Malby byly na tehdejší dobu výjimečné svým obsahem, rozsahem i zpracováním neboť na obrazech zachytil nejen vyšší houby ale i hlenky a slizovky . Vzorky hub sbíral převážně sám na plzeňsku a v okolí Dobříva. Zároveň, jako známá osobnost publikující v Časopise českých houbařů, spolupracoval i s více než 60 houbaři kteří mu posílali své nálezy. Téměř pravidelně uváděl na zadní straně obrazů kde, kdy a kdo houby nalezl . Poprvé své obrazy vystavoval v roce 1914 na schůzi České botanické společnosti v Praze. V roce 1919 o jeho obrazy projevilo zájem Museum Království českého pro rozšíření svých botanických sbírek. Tyttl, podporován i zakladatelem moderní české mykologie Františkem Smotlachou, však stále neopouštěl myšlenku atlasu. Později v roce 1926 František Tyttl jedná s nakladatelem B. Kočím o vydání atlasu, ale pro Tyttlovy vysoké finanční nároky a pro jeho neústupný záměr publikovat pouze kompletní dílo by náklady na knihu neúměrně vzrostly a tím jednání končí. V roce 1926 dvojice autorů K. Kavina a O. Zejbrlík vydává Atlas hub a tím je Tyttl ve vydání atlasu předstižen. Během svého života obrazy ještě několikrát vystavil, ještě ve 30. a 40. letech neúspěšně jednal s několika nakladateli, žádný však nebyl s to vyhovět jeho vysokým požadavkům. O jeho smrti informoval denní i odborný tisk. V 60.letech zděděný soubor obrazů nabídl Tyttlův syn k odkoupení Západočeskému muzeu v Plzni za cenu 100 Kč za jeden obraz. To ovšem muselo z finančních důvodů odmítnout, ale roce 1972 jej získává jako dědictví po Františku Tyttlovi jr.
Později přední čeští mykologové více než 8 let revidovali správné určení hub,přičemž studovali nejen namalované houby, ale i Tyttlovy poznámky na rubu obrazů. Na této mravenčí práci se podíleli Svatopluk Holec, prom. fil., RNDr. František Kotlaba, CSc., prom. biol. Zdeněk Pouzar, CSc. a zároveň i další specialisté jako RNDr. Jan Holec, PhD., Ing. Jiří Burel, Ing. Jaroslav Landa a Josef Šutara. Záměr vydat Tyttlovy obrazy tiskem, podporovaný i Českou mykologickou společností, pokračoval další etapou nesmírně trpělivé práce na které se podílelili kromě již zmíněných i historik PhDr. F. Frýda, botanička Mgr. Jaroslava Nesvadová a výtvarnice Mgr. Magdalena Chumchalova, PhD.. Během jednoho roku byly originální obrazy naskenovány a jména hub byla přeložena do němčiny a angličtiny. Publikaci k tisku připravily kurátorky sbírky – botaničky Západočeského muzea v Plzni Mgr. Jaroslava Nesvadbová a RNDr. Sylvie Pecháčková, PhD., spolu s nakladatelstvím Academia.Tato snaha vyvrcholila vydáním umělecké monografie Historický atlas hub - Obrazy Františka Tyttla (nakladatelství Academia, 42 stran textu a 236 stran obrazové přílohy, cena 495 Kč).
Výstava Barevný svět hub se konala ve dnech 28. dubna – 24. září 2006 hlavní budově Západočeského muzea v Plzni. Byla zde vystaveno v pěti sálech zhruba 600 olejomaleb jedlých i jedovatých hub formátu ca 290 x 210 mm,, tj. čtvrtina celé sbírky,část byla v původních dřevěných černě lakovaných rámečcích, část nezarámovaných obrazů byla uspořádána do skupin od hlenek, přes vřeckovýtrusné až po stopkovýtrusné houby.
K dokreslení dobové atmosféry zde byly připomenuty i v Tyttlově době běžné trhy na kterých měli svá zavedená místa i prodavači hub.Je zde také scéna kdy maminka s dcerkou přicházejí ke stařence s čerstvými houbami nebo i lesní výjev kde stará žena hledá houby. Také zde byla k vidění historická školní třída i s učitelem.
Autor: František Tyttl (1858-1943)